Otázky (a některé odpovědi)

Jaká byla motivace pachatele či pachatelů? Jednalo se o osobní mstu, akci proti režimu, o souboj různých frakcí nebo byl záměr výbuchy či podíl na nich přiřknout opozici?

Motivace pachatele není přesně známa. Co je naopak jisté - pachatel se snažil maximálně předcházet možnostem ohrožení lidí. Bomby umisťoval zásadně na otevřená prostranství, ne do budov. Výbuchy časoval na noční hodiny pracovních dnů, po kterých následoval další pracovní den, kdy bylo minimální riziko pohybu náhodných kolemjdoucích.

Z tehdejšího tisku je patrná snaha odpovědnost za výbuchy přiřknout ,,nepřátelům socialismu."

Jednalo se o vždy o stejného pachatele nebo skupinu pachatelů?

Vzhledem k tomu, že detaily z výbuchů či nalezení nálože nebyly veřejnosti poskytnuty, a přesto se na všech místech jednalo o identickou konstrukci, výbušninu a další shodné znaky, dá se předpokládat, že ano.

Rozdílné názory panují na to, zda se jednalo o samostatně fungujícího pachatele, nebo o skupinu pachatelů. Svědectví z míst výbuchů opakovaně zmiňují trojici mužů, někteří lidé, kteří se případy zabývali, se kloní k jednotlivci. A to zejména z důvodu, že se nikde po dobu již více než třiceti let neobjevily nové informace a přímá svědectví.

Jakým klíčem byly vybrány budovy, u kterých k útokům došlo?

Vždy se jednalo o mladé budovy, bohatě prosklené (což bylo předpokladem pro způsobení největších materiálních škod), spojené s vládnoucí mocí. Výběru se částečně vymykal plzeňský případ, kde budova byla teprve před dokončením a jednalo se o stavbu sídla Krajské správy SNB (tedy i StB).

Snažil jsem se dle dostupných informací vyhledávat, zda budovy neměly stejné dodavatele. Shody se najít dají (až u tří případů ze čtyř), avšak jednalo se o výrobky v podstatě monopolních výrobců (pokovená skla, obklady pláště).

Pachatel mohl mít samozřejmě osobní motiv pro výběr budov, ale k velkým investicím do výstavby stranických a režimu sloužících paláců byla veřejnost velmi kritická. Nakonec, hovořila o tom Jiřina Švorcová na mimořádném zasedání ÚV KSČ 24. listopadu 1989: ,,Nechali jsme dojít na hranici katastrofy znečišťování ovzduší. V kritické situaci je naše zdravotnictví. Mohu to jako členka ústředního výboru vysvětlit nebo obhájit? Jak obhájit, že při nedostatku bytů a nezbytnosti rekonstrukce bytového fondu, se stavějí nákladné budovy krajských a okresních stranických orgánů. Proč byl postaven přepychový stranický hotel, který navíc trvale zatěžuje rozpočet strany? Trnem v oku je Pražanům i nová budova Sanopsu, ve které lidi vidí další potvrzení privilegovaného postavení vládnoucí vrstvy. A to už ani nechci mluvit o tak zvaném Paláci kultury v Praze."

Jakým způsobem si pachatel či pachatelé obstarali výbušninu Gelanom a průmyslově vyráběné rozbušky?

Obstarat si východoněmeckou trhavinu Gelamon v socialistickém Československu nebyl až takový problém. Trhavina se používala při demolici budov, výstavbě silnic (odstřely byly tehdy mnohem častější), v kamenolomech a podobně. Pro získání trhaviny tak stačilo například pro odstřel použít o dvě náložky méně, než se vykázalo, a pokud nebyl pracovník chycen přímo u toho, nebylo prakticky možné pracovníka z krádeže výbušniny usvědčit. Použité množství trhaviny tak mohl celkem nenápadně nějaký střelmistr nastřádat během čtvrt až půl roku. Podobně mi bylo popsáno, jak se mohl k výbušnině dostat skladník a další profese. Překážkou pro provedení výbuchu by neměla být ani vlastnost výbušniny Gelamon, a to ta, že zhruba po třech měsících od výroby měla začít postupně ztrácet na své výbušné síle.
Mnohem horší dostupnost měla pro pachatele mít použitá rozbuška. Její výroba totiž začala relativně krátce před prvním výbuchem, nebyla rozšířená (používala se zejména v armádě) a ztráta rozbušky by měla být mnohem lépe odhalitelná. V dolech či na stavbách se prý tento typ rozbušky nepoužíval. V armádě ano.

Existovala souvislost mezi útoky a společenskými změnami, které vyvrcholily listopadem 1989?

Není prokázána, ani vyloučena. Anonymní hrozby bombovými útoky na sídla státních a stranických orgánů, nemocnice, obchodní domy, v Praze na metro apod. byly v druhé polovině osmdesátých let velice populární.

Proč byl vyšetřovací tým v prosinci 1989 rozpuštěn?

Činnost StB byla rozkazem ministra vnitra ukončena k 15. únoru 1990. Důvod ještě dřívějšího rozpuštění vyšetřovacího týmu se mi prozatím zjistit nepodařilo.

Byly vyšetřovatelům kladeny překážky v práci, jak naznačuje dokument České televize?

K tomuto se mi prozatím nepodařilo získat jinou informaci, než vyjádření paní vyšetřovatelky ÚDV v dokumetnu České televize. Lidé, kteří měli možnost s archivy po složkách SNB pracovat se shodují, že v nich po listopadu 1989 panoval velký nepořádek.

Existovala souvislost mezi termíny výbuchů a lunárním cyklem? Pokud ano, jaký měla význam?

Vyšetřovatelé pracovali s verzí, že souvislost existovala. Nejjednodušším vysvětlením je, že blízko novoluní bývá v noci největší tma, což bylo pachateli známo a využíval to ve svůj prospěch. 

Existovala souvislost mezi výbuchy a operací StB Aktér?

Operace, kterou navrhoval Oblastní odbor StB České Budějovice Federálnímu ministerstvu vnitra byla reakcí na první výbuch. Jednalo se však podle všeho o návrh opatření po výbuchu bez dopadeného pachatele. Podrobněji v zajímavostech.